Ještěrky v listopadu

Zahrada ticha

 

Je tam brána zdobená, cestu otevírá,
zahradu zelenou všechno připomíná.
Jako dým závojů mlhou upředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.
Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.
Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.
Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.
Zpočátku uslyšíš (zpočátku uslyšíš) vítr a ptačí hlas, (vítr a ptačí hlas)
v zahradě zelený (v zahradě zelený) přejdou do ticha zas (přejdou do ticha zas)
Píseň o sv. Matinovi
 
Martin jede na koni, podkůvky mu zazvoní.
Hop, hej, na koni, podkůvky mu zazvoní.
 
Náhle vidí chudáka, jak se choulí, naříká.
Hop, hej, chudáka, jak se choulí, naříká.
 
Martin dobré srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.
Hop, hej, srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.
 
Martin lidi miloval, mnoho dobra vykonal.
Hop, hej, miloval, mnoho dobra vykonal.
 
Na svatého Martina, kouřívá se z komína.
Hop, hej, Martina, kouřívá se z komína.
 
Na svatého Martina, zima už nám začíná.
Hop, hej, Martina, zima už nám začíná.
 
Na svatého Martina, bude dobrá peřina. 
Hop, hej, Martina, bude dobrá peřina.