Motýlci v listopadu

J.Žáček – Pouštění draka

Draku, ty jsi vážně drak?

Hudry, hudry, je to tak.

A máš zuby dračí?

Mám dva, to mi stačí.

A co těmi zuby jíš?

 Princezen mám plnou špíz.

Ach, ty lháři, každý to ví, že jsi jenom papírový.

 

Pyšný drak

Vyletěl si pyšný drak,
vyletěl až do oblak,
zvysoka se dívá na svět,
strašil by a neví jak.

Rozhlíží se do všech stran,
potom hrozí hejnu vran,
ale vrány se mu smějí,
že je ještě malý pán.

Do výše a do dáli
nikde se ho nebáli
a ty zuby papírové?
Všichni se mu vysmáli.

 

Listopadové počasí

Na zahrádce první vločka,
Martinovi se klíží očka.
Martine, vstaň, sedlej koně,
rozsypej sníh po záhoně,
taky na louky a na les,
potom ke kamnům si zalez

 

Copak vidí drak?

1)Na podzim, když vítr fouká, barví se les, vadne louka.

Jako vloni, letos taky, děti běží pouštět draky.

2)Copak ten drak asi vidí? Pole, řeky, domy, lidi.

Vidí dvorek se zvířátky, koukne se i do zahrádky.

3)Drak ten letí do nebíčka, tak, jak to zpívá písnička.

Honí se s jinými dráčky, tam mezi bílými mráčky.

 

Už Martin na bílém koni

Už Martin na bílém koni, už zase přijíždí k nám.

Vesele podkůvky zvoní, jede k nám zas bílý pán.

Posílá ho svatý Petr, ať zimu ohlásí včas.

Ze skříně vytáhnem svetr, bude se nám hodit zas.

 

<< zpět