Září
Září, září,
na léto jde stáří,
zlaté slunce září
malátně a s únavou.
Žáci, žáci
ve slohové práci
píší, jak nám ptáci
mizí nad hlavou.
Švestky se modrají,
jablka sládnou,
léto jde po kraji,
rybníky chladnou.
Obal se pavoučku
hedvábnou nití,
ulétni podzimu
nebo tě chytí.
Září, září,
na léto jde stáří,
zlaté slunce září
malátně a s únavou.
Chodím, tančím po zemi
Chodím, tančím po zemi,
s mámou, s tátou dobře mi.
Vlevo, vpravo,rovně, zpátky,
od panenky do pohádky.
Běžím, běžím, kdo to ví ?
Od mámy až k tátovi.
Až doběhnu, koukej na mě,
od táty zas běžím k mámě.
Muzikantská rodina
Táta včera v šatníku, zatloukal pár hřebíků, Bum, bum, bum, až se třásl celý dům.
V kuchyni zas maminka, každou chvilku zacinká, paličkou, velkou nebo maličkou.
Naše malá Monika taky v hudbě vyniká, ta hraje, na skleničku od čaje.
I náš Véna ze zvyku, umí dělat muziku, panečku, vařečkou o vařečku.
Když my hrajem do-re-mi, každý pozná, co jsme my- jediná muzikantská rodina.
Pod dubem, za dubem
Pod dubem, za dubem
tam si na tě počíháme,
pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.
Loupežníci z povolání,
to jsou páni, to jsou páni,
loupežníci z profese,
nejlepší jsou v okrese.
My řekneme: „Růce vzhůru“
a hned máme peněz fůru,
žádné jiné řemeslo
nikdy tolik neneslo.
Pod dubem, za dubem
tam si na tě počíháme,
pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.
Hloupý koupí,
chytrák loupí,
dej sem cukr,
dej sem kroupy,
seď, formánku, na houni,
přepadli tě vrahouni!
Loupežník je nesmlouvavý,
loupení ho strašně baví,
co šlohne, to nevydá,
jelikož je nelida.
Pod dubem, za dubem
tam si na tě počíháme,
pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.
Špatná věc se podařila,
hrubá síla zvítězila,
tak to chodí na světě,
navzdory vší osvětě.
Loupežníci z povolání,
to jsou pání, to jsou páni,
loupežníci z profese,
nejlepší jsou v okrese.