Žirafky v květnu

Kluziště

Strejček kovář chytil kleště,
uštíp z noční oblohy,
jednu malou kapku deště 
a ta mu spadla pod nohy 

Nejdřív ale chytil slinu 
a sáh kamsi pro pivo, 
pak přitáhl kovadlinu 
a obrovský kladivo 

A zatím, tři bílé vrány 
pěkně za sebou 
kolem jdou, někam jdou 
do rytmu si zpívají. 
Tyhle, tři bílé vrány 
pěkně za sebou 
kolem jdou, někam jdou,

nedojdou, nedojdou.

Vydal z hrdla mocný pokřik 
ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík 
jedním mocným úderem.

Celej svět byl náhle v kapce 
a vysoko nad námi, 
na obrovské mucholapce 
visí nebe s hvězdami.

A zatím, tři bílé vrány.................. 

Zpod víček mi vytrysk pramen, 
na zmačkané polštáře. 
Kdosi mne vzal kolem ramen 
a políbil na tváře. 

Kdesi v dálce rozmazaně 
strejda kovář odchází. 
Do kalhot si čistí dlaně 
umazané od sazí. 

A zatím, tři bílé vrány................

Karel Plíhal

 

 

Máminy oči

Ráno vstává maminka má,

slunce ještě spává

a mě budí dvě sluníčka

laskavá a smavá

 

A to září dvě sluníčka

 v očích naší mámě,

celičký den, ať jsem kde jsem,

všude hledí na mě.

 

Navečer když slunce zajde,

usne les i kvítí,

ještě nad mou spící hlavou

dvě sluníčka svítí.

 

<< zpět